Povídky

Nepotřeboval jsem slyšet víc. Fakticky. Tohle bylo až kam. Sten, jenž byl celých těch dvacet let nedostupným zbožím, které neseženete ani na černém trhu, byl náhle stejně přístupný jako Durexy. Při troše snahy i v kdejakém automatu. Proto jsem neváhal ani sekundu.

Dlouho jsem si myslel, že to přejde. Jenže se tak nestalo. Myslel jsem si, že je to jen prázdninová láska, ale asi to bylo něco víc. Čas totiž plynul a já se s tím nemohl smířit. Hledal jsem si kluky se zelenýma očima a při sexu si představoval Míšu. Vždy jsem je měl jen na jednu noc, bylo by mi špatně, kdybych s někým chodil.

Sledoval jsem, jak si Lenka s lehkým úsměvem rozepnula župan a nechala ho volně sklouznout na zem. Nebyla pouze v měkké bílé froté látce, jak jsem se mylně domníval. Měla pod ním černé saténové pyžamo s tenkými ramínky a krajkou lemovaným výstřihem, jež jí lnulo k tělu na těch správných místech, a volný drdol, který doslova volal po tom, aby ho někdo rozpustil a ty krásné vlasy rozcuchal rukama.

Po nějakém čase se všichni cestou unavili, dali si sluchátka do uší a přestali vnímat okolí. Tyhle okamžiky jsem měl tak rád, moje oči mohly nepozorovaně sledovat Wikovy krásné linie tváře, svaly rýsující se pod obepnutým tričkem, bouli na kytkovaných kraťasech… Zrovna když se mi hlavou začaly honit představy, jak moje ruce objímají Wikův pevný sexy zadek, byl čas vystupovat. Měl jsem co dělat, abych skryl svojí erekci, naštěstí jsme museli jít ještě několik kilometrů, po cestě jsem se snažil soustředit na rozhovor s Martinem, a tak mi brzy zase klesnul.

Ron bol obyčajný 24 ročný chalan, v ktorom sa však spájali 3 vlastnosti, ktoré zvyčajne u jedného človeka neočakávate. Mal skvelú, vyrysovanú postavu s trupom v tvare obráteného trojuholníka. Mal príjemnú tvár s hlbokými hnedými očami a trochu dlhšími, rovnako hnedými hlasmi. Onou neočakávanou vlastnosťou, ktorú pri takýchto krásavcoch veľa ľudí ani nehľadá, bolo, že Ron bol zároveň múdry a veľmi empatický chalan.

„Jasně,“ kývla a ladně seskočila z barové židle. Sjel jsem pohledem celou štíhlou postavu a dlouhé nohy. Byla opravdu děsně krásná. Vždycky se mi tyhle typy s pěknými tvary líbily víc než vychrtlé modelky. „Nechcete dát trojku?“ zeptal se nenuceně Radek. Vzmohl jsem se jen na vytřeštění očí. „Prosím?“ otázal jsem se, jako kdybych byl hluchej. „Jestli nechcete dát trojku,“ zopakoval a propíchl mě očima.

Prošel kolem něho, skrz zeď a byl pryč. Proč je ksakru tak nervózní, jen spolu mluví. Rozhlížel se, zaslechl chrápání. Našel spícího muže. Rozvalený v křesle s lahví piva v ruce. Klouby na rukou ještě zarudlé od úderů do Filipových zad. Nejraději by mu něco provedl, ale Filip potřebuje prostor pro ústup. Rychle se k němu vrátil. Poslechl, do batohu si narovnal všechno, pro co si přišel. Taky se převlékl. Těsné džíny a přiléhavé tričko smaragdové barvy, když na Michala pohlédl, usmál se na něj. Plachý úsměv zvířete v kleci.

Adam vytváří masky na karneval, když mu přijde výzva od jeho expřítele. Přijme výzvu a postaví se mu s přáteli? Co vlastně chce? Pomstit se, nebo začít opět žít?

Na druhou stránku, byl jsem to já, kdo ho ze svého šukacího teritoria prostě vypustil. Za prvé, nevěděl jsem, jak si stojím, a když pak jo, bylo už pozdě. I když vím, že sex je prostě jen prchavé fyzické spojení, o nic moc v něm nejde, dokud se do toho nezapojí srdce. A pak je to problém. A těm se doopravdy rád vyhýbám. Od jistý doby. Pamatuji si ten úsek svého života docela dobře. Po jedné takové srdcové zkušenosti jsem další rok neměl chuť si ani vyhonit. Neměl jsem zájem o nic a o nikoho. Moje koule a pták byli jak po mrtvici.

Muž mu položil ruku na ústa. „Ani by mě nenapadlo tě někde nechávat, protože bych se nejspíš zbláznil. Za prvé strachy, že tě objeví a ublíží ti.“ „A za druhé?“ nemohl si odpustit Martin. „A za druhé,“ zavrčel muž, chytl chlapce za boky, strhl ho na postel, celou svou vahou ho zalehl. Martin sotva popadal dech. „Nedovolím nikomu, aby se k tobě přiblížil, neřkuli na tebe sáhl,“ propaloval ho zblízka pohledem.

V taxíku jsme ani jeden nemluvili. Nepřemýšlel jsem nad ničím konkrétním. Místo toho jsem sám se sebou hrál hru – počítal jsem, kolik mineme na pravé straně aut. Říkal jsem si, že v jednu ráno nebude takovej provoz, ale dost jsem se spletl. Taxikář si totiž vzal Radkova slova – co nejrychleji na xxx adresu – k srdci a my jsme svištěli Prahou, jak kdyby nás honili fízlové. Nutno podotknout, že jsem opravdu jen čekal, kdy se nám za zády ozvou houkačky a rozblikají světla. S počítáním jsem skončil někde u šedesátky, poté jsem se vzdal.

Seděl jsem v rohu místnosti a pozoroval Radkova záda. Díky bílému tričku svítil mezi všemi těmi lidmi vysázenými na baru jak lampión. Už dobrou půlhodinu jsem se snažil přemluvit k pozorování někoho jiného. „Kámo, takže Sten je v tom Londýně s ním?" zaslechnul jsem útržek rozhovoru od našeho stolu. „S kým?" probral jsem se z transu a věnoval Markovi překvapený pohled.

Poličky nebyly žádný problém, za chvilku byly na zdi, jen do nich narovnat knížky. Martin se měl k odchodu. „Děkuju, asi bych s tím bojoval tejden a čert ví, jak by to dopadlo,“ dostalo se mu díku. „To bys zvládnul, rád jsem pomohl,“ odtušil Martin, sáhnul po klice, když ho Pavel chytil za ruku.„Nechoď,“ zašeptal přiškrceným hlasem. Prsty se jim propletly. Martinovi začalo být horko. Stačí krok a je venku, jen jeden krok.