Povídky

„Na všechno zapomeň, co bylo. Jsme jenom my dva. Celej svět se svýma bolestma i radostma zmizel. Zbyly jen Včelíny obklopené vesmírem.“ Pomalu se vzájemně vysvlékali. Po každém kousku oděvu polibek. Seděli naproti sobě se zkříženýma nohama. „Jsme jako v buddhistickém chrámu lámové,“ usmíval se Ferda. „Ti se věnují rozjímání, modlitbám a dosažení nirvány. A to je odprostit se od lidské žádostivosti, takže žádné šukání.“

Dan cítil pomalé pronikání a jeho tělo vycházelo vstříc. Miloval nejprve dlouhá, později se zkracující přerušení, kdy plně vnímal tep obou srdcí. Stejně tak dech a všechna chvění. Pak už nebylo nic než neskutečně krásné vypětí posledních vteřin. Vždycky se snažil svého milence znovu obejmout a sevřít. Ujistit se, že to nebyl jen sen.

Milanovy ruce obkroužily celé prsní svaly a rty se přisály k bradavkám. Ruce sjely k pevnému zadku. Mazlily se s oblinami svalů, aby se zmocnily ztvrdlého penisu. Prsty vytvořily závity na napjaté předkožce a předaly tu krásu ústům. Jemné nasávání se změnilo v rychlé. Danovy ruce v Milanových vlasech, sílící přirážení, výkřiky a konečně poslední trhavé pohyby.

„Dane, prosím, já jsem taky zmatený, asi jsem zatím nikoho rád neměl. Tak jak to cítím k tobě. Ale nejsem žádný anděl. Vašek byl můj první kluk a do teď jsme byli spolu. A měl jsem i jiný kluky, ale byl to krásnej sex a k tomu dávný kamarádství už od školky. Každej hledáme někoho. Myslím, že všechno ostatní, co nám chybělo, jsem našel v tobě. Přišlo to samo, pomalu, a viděl jsem, že to je podobný i u tebe. A říkal si, zkusím tady, co mezi náma je a co by mohlo být. Jistě pokud něco takovýho necítíš i ty, nejsem žádnej idiot. Nechci tě do ničeho nutit.“

Tak tenhle kluk není ořezávátko. Přesunuli se do klasické devětašedesátky. Krásně tvarované péro, znatelné, ale ne moc naběhlé žíly. Nevyholené, ale sestříhané chloupky pomalu se zvedající k pupíku do tenkého pramínku. Šourek zřasený jako krajka, dosti velké koule. Na hrázi pokračující chloupky až k hladkému análu. Pěkně se rýsující svaly stehen. A ochutnávka? Obkroužil jazykem přečnívající okraj žaludu. Tak tohle by mohl denně. Šukatelnost všech deset bodů.

Nyní není důležité, kdo jsem ani kdo jsem byl, ale říká se mi Apocalypticus. Od toho roku, začátku konce, chodíme po Zemi a pokoušíme se zachránit, koho se dá. Putujeme spolu, většinou, a společně pracujeme na díle Božím. Naše původní touhy jsou upozaděny, skoro až zapomenuty. Poslání, které jsme přijali, je mnohem důležitější.

Michel začal líbat Fredericovu ruku. Viděl, jak se znovu začal zvedat pánův penis. Jeho rty se pomalu přesouvaly k němu. Objal ho a zasouval dál do úst. Cítil zrychlený dech. Hned nato ho uchopily svalnaté paže. Frederic se otočil, aby se jeho ústa zmocnila už stejně tvrdého penisu svého protějšku. Zcela propadl iluzi Pascala. Kolik takových nocí probděli v hrátkách s nikdy nekončící chutí po životadárné tekutině.

Prostě jsem ho nechal, ať po mně leze jako ještěrka, a nevšímal jsem si ho a dál se bavil s klukama. Jen, když už byl moc otravný, jsem ho odsunul, jak od sebe, tak od mojí sklenice. Mandle a kešu jsem byl ochoten obětovat.

Zírám na kluka ve sportovním oblečení s kšiltovkou na hlavě. Má čerstvě osmnáct, je trochu menší než já. Nemůžu odtrhnout zrak od jeho souměrné nádherné tváře a pohled jeho očí mi zastavuje dech. Tahle nádherná bytost.

Leškovy ruce svíraly chlapcova ramena, pak jeho boky. Fritz se vymanil z jeho sevření, otočil milence na záda. Dřepl si nad něj, podepřel se rukama a sám se nabodával ve vzrůstajícím rytmu. Miloval tuhle polohu. Adam si někdy klekl za něj a přidal se k Leškovi. Ale raději si klekl před něj a s Fritzem se líbal, nebo skloněný kouřil jeho penis. Lešek líbal zadeček svého miláčka. Dnes jen jejich ruce občas zbloudily k Adamovu spícímu tělu, aby svými doteky vytvářeli chybějící pocit sounáležitosti. Fritz pak přešel do kleku a vzápětí vystříkal do čekajících úst.

"Krásně hřeješ," zašeptal jsem své drahé polovičce a zavrtal jsem se do houští, jak říkám občas z legrace jeho porostu. Už není černý jako kdysi, ale trošku stříbrný. Když nic neříkal, začal jsem ho hladit. Pleskl mě po ruce.

Přistoupil k Fritzovi a políbil ho. Pomalu se stmívalo. Ne ovšem pozdní dobou, ale černými mračny. V koupelně zapálili svícny. Oblečení se ocitlo na věšácích. Oba chlapci přistoupili k Leškovi a začali líbat jeho prsní bradavky. Hladili zároveň jeho tělo. Pak se ruce všech ocitly na jejich krásně vztyčených penisech.

Ráno pak, když se s Rustym vrátil z časné procházky, promluvil s Petrem řečí jasnou a nesmlouvavou: „Tohle bylo poprvý a naposledy, jestli ho tedy máš doopravdy rád.“