Povídky

Pátrající prsty prohmatají povadlá péra. Prsty postupně porozepínají poklopce, povolí pásky. Pohladí ptáky, pomůžou pohonit penisy. Paže přejedou po partnerových půlkách. Postupně poodhalí pozadí přítele.

Vnitřek helmy mám zafuněný, až skoro nevidím na krok. Ventilaci pouštět nechci ani nemůžu, protože bych na sebe upoutal pozornost těch dvou. Budu to muset zmáknout i bez ní. Alar pere klacek do kluka pod tlakem a přidává na tempu. Kadet se kroutí rozkoší, ale poslušně nastavuje a rytmicky přiráží, aby z mrdajícího borce vydojil co nejvíc.

Gelová sedačka je pro tenhle účel přijatelná. Vyrobil mi ji na tělo jeden z mých dobrých kamarádů konstruktérů, který moc dobře ví, co prožívá pilot po několikatýdenní cestě samotou, bez sexu a ještě navíc potentní jako já. Proto tahle suprová věcička teď dokonale poslouží i k uspokojení mojí další, aktuální potřeby – vycákat varlata do něčeho měkkého a přítulného.

Psal se rok 2118. Země byla po ničivé jaderné válce, ze které se stále vzpamatovávala, ačkoliv lidstvo přišlo na to, jak radioaktivitu likvidovat pomocí zbraní na bázi temné energie. Řekl jsem, že se psal rok 2118. To ale jen na jižní polokouli. Ona totiž válka sice skončila, ale rozhádáním jižní a severní polokoule, které se vydaly každá jiným směrem.

„Neskutečný! To už to jsou opravdu dva roky?!“ šeptám, nechápavě hledím před sebe a stejně tak neuvěřitelně se mi zastavuje mozek při pohledu na obří Richardovo mužství. Klacek jako z čokolády, přesně takový, jaký si chcete nechat rozpouštět v puse. Já vím! Já vím! Už by mě tenhle nádherný samec a veškeré jeho doplňky neměly konsternovat, ale prostě se tomu nedá ubránit.

Především jsem doma nesměl nosit vůbec žádné oblečení. Tedy pokud jsme byli spolu sami. Sám doma nahý chodil spíš výjimečně, ale já jsem musel. Zpočátku jsem se cítil divně, ale postupně jsem si na to zvykl. Pro návštěvy mi pořídil několikery přiléhavé sexy boxerky, ve kterých se výrazně rýsovala moje výbava, ale nahoře jsem musel zůstat bez oblečení. Nezáleželo, jestli přišel muž nebo žena, kolega z práce nebo kamarád, sousedka nebo nějaký jeho klient. I z toho jsem byl zpočátku v rozpacích. Snažil jsem se skrývat v ložnici, ale tak jako tak jsem měl vždy povinnost se ukázat, aby mě představil jako svého syna.

Nevím, jak se u toho Pepa tvářil, ale zvuky, co vydával, dávaly najevo, že se mu to líbí a že si u toho představuje tu svou líbeznici. Říkal mi čubko, děvko, někdy i mrdko, divoce do mě zarážel, a přitom jsem koukal na Frantu ve vodě, jak mu lezou oči z důlků a jak si nešikovně nenápadně mne ptáka pod vodou. Vzdychal jsem u toho co nejvyšším hlasem, až fistulí, protože nevzdychat u jeho přírazů nešlo, ale zároveň jsem nechtěl, aby si Pepa uvědomoval, že šuká kluka…

To ponořování bylo dost náročný, tak jsem pak povstal a měl jsem v úmyslu Františka posadit na okraj bazénu, abych mu mohl to jeho nadržený péro pohodlně vykouřit. Ale jak jsem se tak nad něj postavil, hošánek otevřel oči, asi aby se podíval, co s ním hodlám dělat. Jenže první, co spatřil, bylo moje tvrdý péro. Zabodl do něj oči, vzdychl jen tichoučké: „Jo,“ chytil mě za koule a druhou rukou si strčil moje péro do pusy.

Předvedl jsem mu všechny svoje triky a některý jsem i musel zopakovat, protože von, zřejmě jak byl zhulenej, se pořád neudělal. Ale nakonec se mi to povedlo. Musel jsem mu ho pořádně honit rukou a zasouvat si ho až hluboko do krku, až mě to dávilo, ale v závodě s jeho mladou, jak on říká kundou, jsem hodlal vyhrát.

Stroj pod mým hrudníkem zachroptěl, jak zpracoval další dávku instrukcí, ale vypadalo to, jako by vycítil to péro pronikající ještě hlouběji do mě. Přes všechnu tu pozornost, kterou si Teův pronikající úd vyžadoval, někde vzadu mé mysli se objevila myšlenka, že ten stroj mrdá s námi. Perverzní představa.

Břicha jsme měli stažená k páteři a mohli dýchat pouze povrchně pomocí ramen. Od pasu dolů jsme byli naprosto znehybněni. Pak poodešla k té své tajemné skříňce a najisto sáhla do druhé zásuvky shora. Když se vrátila, pohrávala si v rukou s několika plastovými kroužky, které byly čiré barvy. Vypadaly jako obrovské podložky pod šrouby s různými vnitřními průměry. Na jedné straně z nich trčely…

„Pavle, to bylo děsně rajcovní. Ta bolest mě úplně ochromila, ale byla tak příjemná, že se to ani nedalo vydržet. Málem jsem se udělal. A teď ta rajská masáž, to uvolnění… Seš skvělej. Teď to zkusíme s tebou, chceš?“

Asi z překvapení jsem se vůbec nezmohl na jakýkoliv náznak odporu. Přiměl mě si ho vzít do pusy, a já tak poprvé někomu kouřil ptáka.¨Když už to trvalo déle, naznačil, že se přesuneme, a lehl si na postel, mne vzal s sebou a zase mně vrazil hlavu do jeho rozkroku. Během toho se pomalu svlékl, a jak chtěl, tak já taky.